.svg)
Přišel jsem do rybářských potřeb v Plzni a už ve dveřích se mne prodavač ptá : " Čím mohu posloužit ? " Tak odpovídám, že bych si chtěl vybrat nějakou kaprovou děličku v přijatelné cenové kategorii pro začátečníka. Prodavač začne chodit mezi stojany s pruty a ukazuje mi dvojdílné dělené kaprové pruty. " S tímto klidně dohodíte 120 m, super akce, krásný design.... " Přeruším ho a říkám : "Ale já chci děličku, ne dělený prut ! " Prodavač na mne chvíli kouká a pak mi nabídne jinou děličku - třídílný kaprový prut. " Tak ten už je podle Vašich představ ? " Teď zase chvíli hledím já a říkám : " Pane, já chci 13 metrů dlouhou děličku ! " No jo, tak vy chcete odkládačku, takovou co na to chytají ti závodníci. No jo, ale to nevedeme ... "
Když jsem se zeptal, zda bych si mohl u něj děličku objednat, nedokázal mi ani nabídnou nějaký katalog, kde bych si mohl vybrat. Za týden jsem jel přes České Budějovice a bylo to stejné, nikde v krámě jsem na děličku nenarazil, stejně tak jako v Ostravě. Vím, že přes internet se dá koupit vše, tak jsem se brouzdal po různých stránkách a tady jsem samozřejmě našel. Ale - mohu si ji vyzkoušet ? Kupodivu ano, pokud si přijedu do velkoobchodu rybářských potřeb v Lošticích, kde jsou na plavanou specializováni.
Tady si prý mohu vyzkoušet hned několik děliček v cenové relaci od 3.000,- Kč za devítimetrovou přes 13m dlouhé děličky střední kategorie okolo 15.000 Kč až po děličky přes 30.000 Kč. Samozřejmě jsou prý i extra závodní děličky, které stojí okolo 60.000 Kč, ale prý je v ČR několik závodníků, kteří mají ty nejšpičkovější děličky, jejichž cena převyšuje 100.000,- Kč.
Do Loštic jsem se vypravil a začátečnickou děličku za 7.500 Kč jsem si tam opravdu vybral. Dostal jsem spoustu rad jak s náčiním zacházet, ale hlavně mi tam děličku vybavili nezbytným osazením, abych mohl jít hned k vodě. Na špičku děličky bylo potřeba nasadit průchodku, dovnitř do čtvrtého dílu děličky se vložil žebříček s amortizérem, na konec amortizéru se speciálním uzlíkem přivázala spojka guma - vlas... a bylo to. Sám bych si s tím pro začátek neporadil. Prodavač se mne hned vyptával jestli mám rolnu, která je pro odkládání děličky nezbytná a sedačku - abych prý mohl sedět rovně a pohodlně děličku držet. Vysvětlil jsem, že sedačku i rolnu jsem dostal darem od kamaráda, který se oženil do Anglie, takže jsem jinak docela vybaven.
Vyrazil jsem k vodě a opatrně si rozdělal náčiníčko. Několikrát jsem viděl plavačkové závody a pozoroval jsem závodníky jak si děličky chystají. Ti měli někdy na břehu i sedm topsetů. Já jsem měl topsety dva - to mi bohatě stačí. Při rozkládání a skládání 13 metrů dlouhého prutu jsem nebyl ani zdaleka tak zručný jako ti, které jsem pozoroval. Naopak jsem byl velmi nemotorný a stále jsem se bál, abych děličkou neklepl někde o kámen.
Vše se mi zdárně podařilo a usedl jsem na bednu. Na háček jsem napíchl bago červů, děličku jsem pěkně usadil do háků a začal vnadit - do lovného místa pět koulí. Zapálil jsem si cigaretku, že si ji pěkně vychutnám. Jenže jsem si ani pořádně nepotáhl a už se se splávkem něco dělo - drb - drb a byl pod vodou. Rychle jsem vzal děličku z háků do ruky a už jsem se přetahoval. Žlutý amortizér se vytahoval až k druhému břehu řeky a já jenom hleděl a držel. Chycená ryba různě měnila směr. Vypozoroval jsem si, že v určité fázi zdolávání ryby se má dělička zasunou do rolny a pak jednoduše oddělit topset. Jenže když jsem to viděl, připadalo mi to úplně jednoduchý. Teď sám na břehu jsem nevěděl, kdy mám začít rolovat dozadu. Bál jsem se, abych rybu nepozbyl a tak jsem vyčkával. Ryba na amortizéru se pozvolna unavovala. Snad jsem rozpoznal poznal tu chvíli, kdy ji mohu přitahovat ke břehu - pěkně pozvolna. Vybavilo se mi jaký grif na zdolávání mají závodníci.
Docela snadno se mi podařilo zarolovat dozadu na rolnu, oddělit a vodit rybu jenom na topsetu - netušíce co je tam za rybu. Asi po desetiminutovém boji se kapr ukázal na hladině a loknul si. Říkal jsem si je vyhráno - a natahoval se pro podběrák a pomalu ho k rybě přibližoval. Jenže kapr znovu nabral energii a začal rejdit. Rejdil ještě dobrých deset minut, než jsem ho podebral. Když jsem ho vytahoval z podběráku na klíně pěkně se mi klepali i ruce i kolena.
Takový boj jsem ještě nezažil. Byl to tříkilový kapřík, ale zážitek z lovu jak s desetikilovým. Byl jsem na sebe pyšný - první ryba a tak pěkně zdolaná ! Zapálil jsem si druhou cigaretu a znovu zavnadil. Znovu napíchl bago červů a nahodil. Tentokrát jsem si potáhl třikrát a zase tam byla ryba - drb - drb a cejn. Takhle jsem chytal celý dvě hodiny, ryba za rybou, dokud mi nedošlo krmení. Plotice, cejni, jelci - všehochuťka. Prostě jsem se bavil. A toho prvního kapříka, pro kterého jsem si přišel, aby bylo něco na večeři, jsem nakonec pustil, aby mi příště přinesl štěstí. Večer jsem byl unavený neuvěřitelně, jako bych skládal vlečku uhlí.
Puštěný kapr mi štěstí určitě přinesl, protože od té doby jsem chytil víc ryb, než za celou dobu před tím co mám rybářský lístek. Na položenou už nechodím. Když jdu k řece tak jedině s děličkou a nebo na přívlač.
Chytám takto na děličku přes dva roky, nepatřím mezi závodníky, jsem obyčejný rybář, kterého nadchnul tento způsob lovu. Pokud nechytáte ryby jenom pro maso a uznáváte sportovní rybolov, určitě si děličku dopřejte, je to opravdu nejúčinnější způsob rybolovu, budete překvapeni. Protože píšu docela rád a taky mám rád rybařinu a to vše okolo vody, pokusím se s Vámi o zkušenosti s lovem na děličku podělit. Třeba Vás pak u vody potkám a už nebudu sám, v širokém okolí jediný s tím dlouhým prutem co chytá ryby pro zábavu.